ZASTÁNKYNĚ EVROPSKÉHO ŽIDOVSKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Lucy Dawidowicz (1915-1990)

bylo 23 let, když odcestovala ze Spojených států do Vilniusu. V roce 1938 patřil Vilnius Polsku a Lucy Dawidowicz sem přijela, aby zde studovala Jidiš – židovský jazyk používaný ve východní Evropě, který je směsicí němčiny a hebrejštiny. Nejprve studovala literaturu a později se začala zajímat o historii Židů a jejich jazyk. Jeden z jejích učitelů jí doporučil studium Jidiš ve Vilniusu. Vilnius byl v té době východoevropským centrem židovské kultury a Lucy Dawidowicz studovala a pracovala v institutu pro židovskou kulturu a historii YIVO. Ve Vilniusu pobývala v letech 1938-1939 a poté se těsně před vypuknutím války vrátila domů do Spojených států.

Jaký měl podle vašeho názoru pobyt ve Vilniusu na Lucy Dawidowicz vliv?

Lucy Dawidowicz během 2. světové války pokračovala ve studiích a pozorně sledovala vývoj událostí v Evropě.

Většina mladých amerických židů pozorně sledovala, co se dělo na kontinentě, z kterého jejich rodiče a prarodiče během předešlých několika desítek let uprchli. Mnozí z nich zde stále měli rodiny nebo věděli, že příslušníci jejich rodin byly zavražděni během holocaustu. Lucy Dawidowicz sledovala válečný vývoj stejně jako její vrstevníci. Obzvláště pozorně sledovala, co se dělo s Židy ve východní Evropě, kde ona sama před vypuknutím války pobývala.

Lucy Dawidowicz po válce odcestovala zpět do Evropy s humanitární organizací.

V roce 1946 Lucy Dawidowicz odcestovala zpět do Evropy s americko-židovskou humanitární organizací, jež pracovala v různých táborech zřízených na pomoc lidem, kteří se po válce ocitli bez domova nebo vlasti. Brzy se však zapojila do práce při evidování ztracených knih a dokumentů v archívním depozitáři Offenbach Archival Depot ve Frankfurtu. Depozitář byl umístěn v zavřené továrně, kde se nacházely stohy knih, dokumentů a předmětů uloupených nacisty během války, jež se spojeneckým silám podařilo zachránit. Lucy Dawidowicz byla odbornicí na knihy a dokumenty, se kterými před válkou pracovala v institutu YIPO ve Vilniusu. Jejím úkolem v archívním depozitáři bylo nalézt a zaznamenat knihy a dokumenty pocházející z tohoto institutu. Depozitář byl činný několik let po válce a mnoho lidí zde pracovalo na navrácení kulturního majetku do příslušných zemí.

Co se stalo s Lucy Dawidowicz?

Lucy Dawidowicz se stala významnou historičkou a napsala několik knih o moderní historii Židů, a to zejména o holocaustu a druhé světové válce. Její pobyt ve Vilniusu ji poznamenal na celý život. Židovská východoevropská kultura, kterou poznala během svého předválečného pobytu ve Vilniusu, byla během 2. světové války téměř nenávratně zničena. Někteří z lidí, které ve Vilniusu poznala, během války zemřeli.

Během svého poválečného pobytu v Evropě pomáhala nejen třídit knihy a dokumenty, ale také obnovovat židovská kulturní centra a vzdělávací instituce.

Ve svým pamětech From that Place and Time: A Memoir, 1938-1947 Lucy Dawidowicz popisuje dobu, kterou stávila v archívním depozitáři Offenbach Archival Depot, a kde prošla mnoho stohů dokumentů:

“Po celodenní práci, kdy jsem se nořila do samého nitra minulosti židovského vědeckého institutu YIVO, jsem byla naprosto citově vyčerpaná. Otřela jsem slzy a vrátila se zpět do hotelového pokoje. Přijela jsem zpátky do Evropy, abych poznala, že z Vilniusu zbyly jen fragmenty dokumentů a vzpomínek. Pochopila jsem, že vše, co se mi podařilo vyrvat ze spárů zapomnění a vše, co kdy může být zachráněno, jsou jen trosky Vilniusu. Bylo mi jasné, že úkol, který jsem na sebe vzala, je již dokončen.”