HRDINSKÁ KNIHOVNICE

Reidunn Johnsen

byla v letech 1938 – 1971 vedoucí veřejné kníhovny ve městě Kristiansand. Obsazení Norska Německem 9. dubna 1940 přineslo knihovnám a těm, kteří se starali o literaturu a knižní fondy, mnoho výzev. Norští autoři měli zakázáno psát co chtěli a veřejnost nesměla číst co chtěla. Nacisté měli seznam zakázaných knih, který v době okupace platil i v Norsku.

10. dubna 1940 Němci podnikly první kroky proti knihkupectvím, vydavatelům a knihovnám v Oslu. 15. dubna proběhlo první zabavování knih ve veřejné knihovně v Kristiansandu.

Co myslíte, že Reidunn Johnsen a její kolegové z knihovny v Kristiansandu udělali?

Reidunn Johnsen a její kolegové vystoupili otevřeně proti nacistům.

Po prvních událestech v roce 1940 a obsazení Norska se našlo pouze velmi málo obyvatel, kteří nacistům otevřeně vzdorovali. Téměř veškerý odpor probíhal tajně. Mnozí, kteří s novou vládou v Norsku nesouhlasili, však protestovali symbolicky. Jako symbol jednoty v boji proti nacistům nosily lidé na kabátek kancelářské spony. V den králových narozenin ti, kteří sympatizovali s královskou rodinou, jež byla symbolem odporu proti nacistické vládě, nosili v knoflíkové dírce květiny. Červená čepice vánočního elfa značila nesouhlas jejího nositele s kolaboraty a nacistickým režimem v Norsku. Červené elfí čepice byly na čas zakázány a těm, kdo ji nosily, hrozilo zatčení.

Veřejná knihovna mohla jen těžko odporovat vyhláškám a pravidlům, kterým byla podrobena.

Reidunn Johnsen a její kolegové dodržovali nová pravidla, jež nacisté pro veřejné knihovny zavedli.

Reidunn Johnsen a její kolegové nevystupovali proti novému režimu otevřeně, ale postupovali podle nařízení nacistické vlády a norské fašistické strany Nasjonal Samling. Odstranili zakázané knihy z polic a uložili je v zapečetěných krabicíc v podkroví knihovny. Přijali a vystavili literaturu fašistické strany Nasjonal Samling, kterou měli knihovny propagovat. Ovšem skrytě většina knihovníků pracovala proti novému norskému režimu. Tajně nechávali důvěryhodné čtenáře “krást” zakázané knihy. Ti je pak u sebe uchovávali až do konce války. Později byla tato činnost označována jako vlastenecká knižní krádež. Několik knihovníků rovněž pracovalo pro odboj a mnozí z nich byli zatčeni.

Co se stalo s Reidunnou Johnsen?

27. ledna 1944 bylo sedm knihovníků z knihovny v Kristiansand zatčeno. Reidunn Johnsen byla jednou z nich. Pět knihovníků bylo po dvou až třech týdnech propuštěno, ale vedoucí knihovny Reidunn Johnsen byla držena ve vězeňském táboře v Grini až do osvobození. Reidunn Johnsen byla zatčena za finanční pomoc odbojovému hnutí. Její kolegyně Margot Jacobsen byla zatčena ze stejného důvodu. Margot byla odvlečena do vězeňského tábora v Polsku.

Nacisté nikdy nezjistili, že vedoucí knihovny a její kolegové pracovali proti novému norskému režimu tím, že chránili zakázané sbírky knihovny.

Po válce uvedla Reidunn Johnsen v rozhovoru pro noviny Faedrelandsvennen:

“Tyto knihy [nacistická propagandistická literatura] byly z knihovny odstraněny a s vyjímkou jedné kopie budou zničeny. Chtěli bychom vytvořit oddělenou sekci ve sklepních prostorech knihovny, kde by byla tato propagandistická literatura uložena. Jednoho dne mohou být tyto knihy použity historiky ke studiu. Navíc přeci nemůžeme zcela zničit pět let literatury.”